Předměty

Znalost cizích jazyků je jednou z významných priorit na evropském a celosvětovém trhu práce. Anglický jazyk je důležitý vyučovací předmět a vytváří předpoklad pro budoucí zapojení žáků do vzájemné komunikace mezi národy v rámci Evropy i světa. Přispívá k chápání a objevování skutečností. S angličtinou se žáci pravidelně setkávají i v jiných oblastech života; v populární hudbě, filmech, nápisech na zboží či při práci s počítači.

Předmět dělíme na tři části: jazyková výchova, literární výchova a komunikační a slohová výchova. Žáci se zdokonalují v používání mateřského jazyka, získávají hlubší znalosti o jazyce. Učí se číst s porozuměním, pracovat s textem. Poznávají základní literární druhy. Kultivují svůj psaný i mluvený projev.

Cílem výuky dějepisu je naučit žáky pochopit historické souvislosti, poznávat kulturní odlišnosti, získávat vlastní historické povědomí a orientovat se v historickém čase. Žáci by se měli naučit užívat různé informační zdroje a posilovat vlastní kritické myšlení, aby si na základě všech získaných poznatků a dovedností vytvořili vlastní obraz o současném světě.

Cílem výuky fyziky je naučit žáky odhalovat, pochopit a umět používat fyzikální poznatky. Poznatky si žáci osvojují především na základě pozorování, měření a experimentování. Fyzika přispívá k postupnému rozvoji jejich rozumových schopností, k přechodu od názorného poznávání k poznávání s prvky vědeckého uvažování a zkoumání. Žáci by se měli naučit používat specifickou symboliku a terminologii, odpovídající matematické a grafické prostředky k vyjadřování fyzikálních vztahů a zákonů; využívat osvojené poznatky a dovednosti při řešení fyzikálních problémů a úloh, při vysvětlování fyzikálních jevů v přírodě, v životě i v oblasti techniky.

Cílem tohoto předmětu je směřovat žáky ke zkoumání přírodních faktů a k potřebě kladení si otázek o příčinách a průběhu přírodně i uměle vytvořených procesů. Značně je kladen důraz na poznatky a aktivity vedoucí k šetrnému chování k přírodě a životnímu prostředí, protože je nesmírně důležité porozumění souvislostí mezi činností člověka a stavem životního prostředí. Podporováno je utváření dovedností, jak se vhodně chovat během vzniklé mimořádné situace, kdy je ohroženo zdraví lidí nebo životní prostředí.

Matematika poskytuje žákům vědomosti a dovednosti, potřebné pro praktický život. Rozvíjí paměť žáků, jejich představivost, tvořivost, abstraktní myšlení a schopnost logického úsudku. Matematické vzdělávání by mělo vést k získávání pozitivního postoje k matematice a k zájmu o ni a o její aplikace. Mělo by podnítit zájem o další studium, upevnit důvěru ve vlastní schopnosti, zdokonalit vytrvalost a preciznost při práci.

Cílem přírodopisu je vzbudit u žáků zájem o přírodu. Žáci se učí vidět vztahy a souvislosti mezi jednotlivými články živé a neživé přírody, mezi přírodou a lidskou činností, a učí se aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě. Vlastní zkušenosti získávají během pokusů, pozorování, prací v terénu a exkurzí.

Zeměpis se nachází na rozhraní věd přírodních, společenských a technických. Cílem zeměpisu je naučit žáky chápat prostředí, ve kterém žijí a motivovat je k hledání informací, jejich třídění, hodnocení a vyvozování jednoduchých závěrů a souvislostí. Důležité je chápání světa jako průniku fyzicko-geografických a socioekonomických složek krajiny, které v konečném důsledku vedou k trvale udržitelnému rozvoji společnosti.